základna technických služeb v Praze
- Autoři: Jan Kalivoda, Vojtěch Kaas
- |
- Rok realizace: 2021
- |
- Poloha: Praha - Lysolaje
Při přípravě projektu jsme zjistili, že na rozdíl od zahraničí vzniká v ČR většina technických objektů bez architektonické péče. Časté jsou výrazné a nákladné stavby bez konceptu a kontextu, u kterých byl promarněn potenciál odhalit jejich neopakovatelnou poetiku.
Společně se zástupci městské části jsme si proto na začátku stanovili základní teze zadání. Funkčnost, pravdivost, variabilita, udržitelnost, respekt k okolí, kvalita vnitřního prostředí a edukativnost se staly hlavními tématy, která jsme dále hnětli, abychom získali vyvážený výsledek.
Přirozenému usazení do okolí pomáháme zapuštěním nízké hmoty do svahu. Vztah s okolní obytnou zástavbou navazujeme rytmizací fasád a použitím dřeva na hlavním průčelí. Jeho klidná plocha ožívá při provozu, kdy tep otvírání a zavírání jednotlivých modulů dává stavbě jedinečnou dynamiku.
Prostorová modulární pavučina prefabrikovaného betonového skeletu naplňuje maximální míru variability a dovoluje nám svobodně umístit dva provozy s rozdílnými nároky. Zároveň umožňuje pružně reagovat na budoucí změny požadavků.
Větší technická část obsahuje garáže pro vozidla údržby, autodílnu, sklad materiálu a krytou deponii.
Menší část pro posádku má výrazně odlišné nároky na velikost místností, prosvětlení, akustiku, vnitřní teplotu i výraz. Proto jsme ji koncipovali jako nezávislou vloženou krabičku z lehké montované ocelové konstrukce v pasivním tepelném standardu. Ukrývá v sobě šatny se zázemím, dílnu, kancelář, teplé sklady a společenskou místnost, která slouží i při nočních směnách sněhové pohotovosti.
Lehkou konstrukci jsme využili i pro samostatný objem bytu správce ve druhém podlaží, který je i rezervou do budoucna a je možné ho rozšířit nad sousední moduly.
Zásadní roli ve fungování domu hraje prostorové nic - vstupní atrium. Slouží jako propojka s ulicí, hlavní vstup a komunikační uzel, jehož míru otevřenosti lze nastavit velkými otočnými žábrami. Jeho plášť ze skleněných tvarovek prosvětluje interiér jemným rozptýleným světlem. Je to polosoukromé místo setkávání, kde prší, roste tráva a pěstují se rajčata.
Použití přiznaných konstrukcí a pohledových materiálů bez dalších krycích vrstev podtrhuje celkovou autentickou výpověď.
Vždy přemýšlíme o udržitelnosti a odpovědnosti za vstup do prostředí, ve kterém žijeme. Energetický a enviromentální koncept jsme řešili v čase, kdy nebylo toto téma ještě tak celospolečensky aktuální. Stavba díky tomu obstála i v době současné energetické krize.
Objekt má sloužit jako vzorová realizace a inspirace pro veřejnost. Veřejná stavba by měla jít příkladem v oblastech udržitelnosti, práce s obnovitelnými energiemi, standardu vnitřního prostředí i použitých materiálů.
Díky zapuštění do terénu si nevytápěná technická část udržuje stabilní teplotu a nepromrzá. Vytápěná část je zateplena v pasivním standardu, zdrojem vytápění je tepelné čerpadlo. Fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm zajišťuje provoz domu i vybavení údržby. Dešťová voda je akumulována a znovu využívána pro provoz údržby a zálivku. Zelené střechy zlepšují mikroklima, zadržují vodu a zjemňují stavbu. Všechny vnitřní prostory jsou osvětleny přirozeným denním světlem a všechny pobytové plochy mají vysoký standard vnitřní akustiky.
Variabilita provozního uspořádání a použití trvanlivých materiálů prodlužuje životní cyklus.