sportovní hala v Žatci - 2. místo

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Pozemek pro stavbu se nachází na rovině na samé hraně Žatce. Klasická městská struktura končí několik bloků směrem do centra města. Výrobní haly, garáže, deskové panelové domy, bytovky i nově vznikající rodinné domy tvoří těžko uchopitelné urbánní prostředí.

Myslíme si, že novostavba sportovní haly v tomto ohledu může mnohé napravit.

Aby se vyhnula dojmu anonymní krabice v poli, měla by být do území pečlivě umístěna, vrůst do okolí a maximálně se s ním v rovině parteru propojit. Měla by se stát identifikačním a kotevním bodem pro další rozvoj území.

Svou polohou člení stavba plochu na veřejné či poloveřejné subprostory s různým využitím a charakterem. Ke každému z nich se přimyká v rovině parteru jiným způsobem. Každá ze čtyř stran objektu je v našem pojetí důležitá, má svoje specifika a vazby. Hlavní hmota haly je naopak sjednocujícím prvkem a ve výrazu jednotná ze všech stran.

Hlavní vstup se obrací přes k velikosti adekvátní předpolí do ulice Volyňských Čechů. Propojení s venkem umocňuje velkoformátové prosklení, povrch dlažby a pět metrů široký krytý prostor, kde se může shromáždit větší množsví lidí. Na navazující parkovací ploše mají přednost pěší před vozidly a slouží jako propoj k současné hlavní pěší trase.

Severní předpolí u pěší trasy a hrany objektu garáží tvoří veřejný prostor - městský park s geometrickou strukturou stromů, zpevněnou plochou, lavičkami, mlatovou části s herními prvky pro děti a malým hřištěm pro minifotbálek či házení na koš. Prostor napojuje halu ve směru z města, nasává kolemjdoucí a působí jako nenápadný komunikační kloub. Obrací se sem ubytovací část přes mezistupeň pavlače za nerezovou popnutou zelení.

Východní část chráněná od hlavní ulice hmotou haly je věnována venkovnímu hřišti. Prostor vnitřního spotoviště je s ním v úzkém kontaktu přes oteviratelnou skleněnou stěnu. Díky ní je také možné sledovat z povzdálí dění v hale. Venkovní krytý prostor slouží i jako ochranapřed sluncem či deštěm pro sportovce venku.

Na jihu jsou umístěny hlavní parkovací plochy pro osobní automobily, autobusy a přenosový TV vůz. Stavba se sem otáči svou nejméně transparentní částí - stěnou šaten s nízkým pásovým oknem pod stopem, který zaručuje přísun denního světla a vzduchu a přítom poskytuje potřebné soukromí.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Při volbě vhodného konceptu jsme hledali vyváženou polohu mezi principem sportovní arény pro velké televizní zápasy a multifunkčním sportovištěm pro každodenní a různé využití. Ze zkušenosti s podobnými provozy si myslíme, že Žatecká sportovní hala bude v užívání celodenně, celotýdenně a celoročně. Měla by být uzpůsobena na velké akce i televizní přenosy, ale těžiště fungování bude v každodenním režimu střídání škol, klubů, amaterů, profesionálů i veřejnosti. Tomu by podle nás měl odpovídat i návrh, který bude minimalizovat bariéry, usnadňovat každodenní fungovaní, bude přívětivý k běžnému dennímu provozu a přirozeně vroste do místa.

Zadání haly pro národní házenou není svými parametry běžné. Jedná se o větší hrací plochu než v případě běžných multifunkčních hal. Spolu s požadavkem na světlou výšku 12,5 m vzniká velkorysý prostor pro sport a mění výrazně poměr objemů sportoviště zázemí. Hlavni prostor haly jsme s ohledem na citlivé usazení do okolí a snížení investičních i provozních nákladů omezili na minimum. Všechny doprovodné provozy jsme umístili okolo této hmoty na jednu přízemní bezbariérovou platformu. Výraz stavby spoludefinují rozdílné požadavky na obě základní části. Přirozeně se do kontrastu staví rozdílná velikost, měřítko, konstrukční systém, míra otevřenosti měřítek i materiálů použitých na fasádě.

Princip dělení do samostatných hmot jsme našli v průsečíku různých požadavků jednotlivých provozů, jejich nezávislém fungování, napojení na okolí a potřebou vnitřních komunikací. V objektu nejsou chodby chápané v klasickém smyslu, jedná se o prostory mezi pláštěm haly a jednotlivými krabičkami. Pokračování veřejného prostoru parteru v interieru budovy za skleněnou membránou. Každá část dostane svobodně co potřebuje - správnou polohu, velikost, napojení na okolí, nasvětlení, otevřenost či soukromí.

Perforování přízemní platformy a dělení do menších celků dává stavbě lidské měřítko. Z horizontu chodce se hlavní ustoupená hmota tolik neuplatňuje a dominantou se stává přízemní část napojená na parter. Z dálky je naopak vysoká dominanta kšiltem střechy přízemí podtržena.

Zaoblené nároží zjemňuje vyznění hlavní hmoty a pomáhá nenásilnému usazení do okolí. Smazává hranice stejně jako přízemní část v parteru.